Osteoporóza

 Informace pro pacienty,

3. 11. 2012

Osteoporóza je charakteristická úbytkem kostní hmoty a poruchou její struktury. Probíhá plíživě a nepozorovaně. Často je diagnostikována až při první zlomenině. Je častější u žen po menopauze. K diagnostice se úspěšně využívá metoda zvaná denzitometrie. Volba příslušné medikametózní léčby se řídí příčinou onemocnění. Nepodceňujte prevenci a konzumujte dostatek vápníku.

Měření denzity kostní hmoty

Základním kamenem diagnostiky zůstává měření hustoty kostního minerálu (BMD - bone mineral density).

Vyšetření denzitometrem je zcela nebolestivé. Trvá zhruba 15 minut, žádným způsobem nezatěžuje vyšetřovaného a nevpravuje se před ním ani po něm do těla žádná látka. V den vyšetření můžete normálně jíst, neměli byste však brát žádné potravinové doplňky nebo léky obsahující vápník. Před vyšetřením odložte šperky, brýle a kovové předměty, protože by mohly výsledek vyšetření zkreslit. Denzitometrické vyšetření se neprovádí v průběhu těhotenství. Pokud nemůžete vyloučit, že jste těhotná, informujte svého lékaře.

Údaje získané vyšetřením posoudí radiolog, tedy lékař specializovaný na provádění a hodnocení rentgenových vyšetření. Výsledky pak pošle lékaři, který vám vyšetření předepsal.

Odborné posouzení: /O hustotě vašich kostí vypovídají dva údaje: T skóre vyjadřuje odchylku výsledku vašeho vyšetření od tabulkové hodnoty kostní minerální denzity mladých zdravých jedinců stejného pohlaví. Hodnota vyšší než –1 se považuje za normální, hodnoty mezi -1 a -2,5 jsou hodnoceny jako osteopenie, první stadium řídnutí kostí. Pokud je T skóre nižší než -2,5, odpovídá osteoporóze. T skóre se používá k vyjádření rizika zlomeniny. Z-skóre porovnává výsledek vašeho vyšetření s průměrnými hodnotami u osob stejného pohlaví i věku. /

Co může každý pro sebe udělat, aby měl dostatečnou kostní hmotu?

Celkové dosažené množství kostní tkáně je u mužů vyšší než u žen. V období růstu má zásadní a pozitivní vliv na množství kostní hmoty fyzická aktivita a dostatečný příjem vápníku (minimálně 1000 mg denně). Nedostatek pohybu, omezený příjem vápníku, chronické zánětlivé procesy a podávání některých léčebných přípravků vedou naopak k malému nárůstu kostní hmoty a k dosažení nízkého maxima kostní hmoty.

Skelet dosahuje vrcholu hustoty kostní hmoty v období od 25 do 30 let. Okolo 30. roku dochází k negativní kostní bilanci, jejímž následkem bývá ztráta 1 % kosti ročně nezávisle na pohlaví.

Co má nepříznivý vliv na vznik osteoporózy?

  • Menopauza u žen – s tím spojené hormonální změny, především úbytek estrogenů – hormonů, které významně zasahují do kostního metabolismu.
  • Poruchy menstruačního cyklu u žen (hormonální dysbalance).
  • Snížená hladina testosteronu u mužů.
  • Bílá rasa má predisponující faktory především u Evropanů a Asiatů.
  • Genetické faktory (množství kostní hmoty je asi ze 60% dáno geneticky – zatím bylo nalezeno cca 30 genů podílejících se na vzniku osteoporózy).
  • Vyšší věk – nastává deficit vápníku a vitaminu D. Klesající střevní absorpce vápníku a snižující se funkce ledvin. Příjem vápníku potravou potom nestačí vyrovnávat běžný výdej tohoto prvku.
  • BMI < 20 – podvýživa je často spojená s nedostatkem příjmu vápníku a dalších důležitých minerálů nezbytných pro správný kostní vývoj. Časté u mentální anorexie.
  • Nedostatek pohybu, imobilizace – takto může osteoporóza vzniknout i u mladších pacientů, upoutaných dlouhodobě na lůžko. Obnovení zátěže vede ke zvýšení BMD, proto se i starší lidi snažíme udržet v pohybu.
  • Onemocnění zažívacího traktu – stavy po chirurgickém odstranění části žaludku, postižení slinivky, žlučníku či střeva může ovlivnit vstřebávání vápníku ze střeva, dochází pak ke tvorbě nerozpustných vápenatých solí.
  • Druhotná osteoporóza vzniká u poruch žláz s vnitřní sekrecí – především poruchy štítné žlázy a příštítných tělísek, diabetes mellitus a po odstranění vaječníků u žen.
  • Léky – kortikoidy, antiepileptika, některé močopudné léky mohou působit osteoporózu.
  • Dieta s nedostatečným přísunem vápníku, minerálů, vitaminů C, D, K a bílkovin (především rostlinných).
  • Jiné příčiny – výrazný vliv na vznik primární a sekundární osteoporózy má také kouření, alkoholismus, transplantace, vrcholový sport, těhotenství a kojení

Obecně platí, že čím je nižší kostní masa, tím je vyšší riziko zlomeniny.

LÉČBA OSTEOPORÓZY

Hlavní snahou léčby osteoporózy je zabránit úbytku množství a zhoršení kvality kostní tkáně. Cílem léčby je pak snížení rizika zlomenin a zabránění dalším komplikacím, které s osteoporózou souvisí.

Léčba osteoporózy je dlouhodobá a závisí na spolupráci pacienta. Stěžejní je úprava životosprávy - přiměřené zvýšení tělesné aktivity (dle mnoha studií stěžejní vliv na úspěšnost léčby), vhodně koncipovaná dieta bohatá na vápník, vitamin D, nekouřit, atd.

Farmakoterapie (léčba pomocí léků) se dělí do 2 základních skupin – na léčbu léky, jež odbourávání kostní hmoty tlumí, a na léky, jež přispívají ke tvorbě nové kostní hmoty.

Vápník a vitamin D

Vápník v kombinaci s vitaminem D je bezesporu základním kamenem terapeutických a preventivních strategií .

Doporučené denní dávky vápníku jsou u osob do 50 let 1000 mg/den, nad 50 let 1200 mg/den. Nezáleží na tom, zda je přijímán pouze potravou, v tabletách či kombinaci obou, ale doporučené množství je dobré dodržet pro udržení pevnosti a struktury kostí, a tím pro zabránění vzniku zlomenin. Množství přijatého vápníku by nemělo překročit 2000 až 2500 mg/den – při vyšším denním příjmu hrozí vznik ledvinových kamenů nebo poruchy srdečního rytmu.

Určité látky v potravinách zabraňují nebo snižují vstřebávání vápníku z potravin - jsou to oxaláty, šťavelany – proto se doporučuje omezit příjem špenátu, mandlí, rebarbory, kešu oříšků a chřestu. Dieta s vysokým podílem živočišných bílkovin, kofein, soda také zhoršují absorpci vápníku z potravy.

Denní dávka vitaminu D je 400 – 800 IU. Vitamín D je velice důležitý v metabolismu vápníku pro vstřebávání vápníku ze střev. Především v zimním období může dojít k jeho nedostatku v těle – důvodem je nižší množství jeho aktivního metabolitu, jenž vzniká v kůži aktivací slunečním zářením. Vitamín D je obsažen hlavně v mléce, ve vaječných žloutcích, mořských rybách a játrech. Dále pak po doporučení lékaře je možné jej užívat v tabletách ve formě vitamínu D3.

Biofosfáty

Ovlivňují aktivitu buněk, jež se účastní odbourávání kostní hmoty. Jsou doporučovány jako lék první volby, pro jejich podávání však platí poměrně striktní kriteria. Mohou se podávat v tabletách jednou denně, týdně či měsíčně nebo v injekci každé 3 měsíce. Léčba je dobře snášena.

Hormonální léčba

Především u žen po menopauze může hormonální léčba zároveň ovlivňovat další nepříjemné jevy, jež s menopauzou souvisí (odstraňují návaly horka, pocity bušení srdce, nevolnost, škrabání v krku, atd.). Kromě ženských pohlavní hormonů estrogenu a progesteronu se může použít také látka zvaná raloxifen. Mužům se může podávat testosteron.

Kalcitonin a parathormon

Jsou to hormony vylučované štítnou žlázou a příštítnými tělísky. Mají důležitou roli v metabolismu vápníku v těle. Kalcitonin se aplikuje ve formě nosního spreje. Parathormon ve formě podkožních injekcí, používá se u mužů i žen s těžkou osteoporózou a vysokým rizikem vzniku osteoporózy. V současnosti probíhá testování mnoha dalších léků a léčebných postupů.

Závěrečná doporučení

  • Základem je zvýšení přiměřené tělesné aktivity jako je chůze či aerobní cvičení. Stačí 3 až 4x týdně hodina aerobního cvičení, cílené cviky pro posílení svalů podél páteře a břišních svalů. Důležitá je i vyvážená strava s dostatečným přísunem vápníku a vitamínu D v potravinách či doplňcích stravy.
  • Nekouřit.
  • Omezit alkohol.
  • Omezit příjem potravin s oxaláty, šťavelany, kofeinem, kyselinou fytovou – špenát, rebarbora, chřest, kešu, mandle, bílá mouka, coca cola, káva, černý čaj (nebo tyto potraviny jíst alespoň s odstupem 2 hodin po příjmu potravin bohatých na vápník).
  • Omezte příjem masa na 2x až 3x týdně, vyřaďte tučná jídla, rafinovaný cukr a bílou mouku. Nadbytek bílkovin, tuků, rafinovaných cukrů, bílé mouky atd. spojený s nedostatečným příjmem látek trávení podporujících (např. vlákniny) představuje pro systém obrovskou zátěž, která se projeví špatným trávením, trávícími obtížemi nebo nějakou poruchou. Výsledkem je opět špatná resorpce látek, které jsou pro metabolismus kostí klíčové.
  • Výborným zdrojem minerálů je sezam, sója, fazole (po vylouhování ve vodě a vaření v „druhé“ vodě), lněná, slunečnicová a dýňová semínka.
  • Potraviny bohaté na vápník – mák, brokolice, většina tmavě zelené listové zeleniny, melasa, tofu, pšeničné klíčky, losos, sardinky – všechny tyto potraviny mají jednak nízký obsah nasycených mastných kyselin (a naopak vysoký obsah kyselin nenasycených, tedy "prospěšných"), obsahují i vysoké koncentrace jiných vitaminů a minerálů, a to navíc ve velmi příznivém poměru.
  • Co se týče mléka a mléčných výrobků, mléko je sice bohaté na vápník, ale má nízkou koncentraci hořčíku a mnoho tuku s velmi nepříznivým poměrem nasycených (škodlivých) a nenasycených (esenciálních) mastných kyselin. Jezte raději zakysané mléčné výrobky a živé jogurty.
  • 1x denně pít citrónovou šťávu.
  • „Babská rada“ – již za našich prarodičů se radilo roztlouct vaječné skořápky na prášek a ten rozpustit v citronové šťávě – vápník ze skořápek se rozpustil ve šťávě za vzniku citronanu vápenatého, který se dobře vstřebává zažívacím traktem – dnes je ve formě citronanu vápenatého vápník dostupný v mnoha tabletách (dále pak ve formě laktátu).
  • Prevence pádů – kvalitní obuv, odstranění překážek v domácím prostředí, ale také přiměřená fyzická kondice, udržující či zlepšující pohybovou koordinaci.