Artróza kloubů

Artróza

Polovina lidí nad 65 let trpí artrózou, po dosažení 75 let má toto nezánětlivé onemocnění kloubů 80 procent lidí. Příčinou je  hlavně přetěžování kloubů, nepříznivou roli hraje nadváha.

 

Příčiny vzniku artrózy:

Protože příčiny vzniku artrózy  nejsou zcela jasné a známé, neexistuje zatím přesně cílená léčba, která by vedla k úplnému uzdravení postiženého kloubu. Jde tedy především o léčení akutních stavů, zpomalení procesu, o zlepšení celkového stavu kloubní výživy. Léčba artrózy probíhá komplexním způsobem.

Projevy artrózy

 V počátečním stádiu se kloubní chrupavka díky snížení glykosaminoglykanů stává méně pružná. V jejím hladkém povrchu se tvoří drobné štěrbiny, které se časem prohlubují až ke kosti. Drobné úlomky chrupavky se uvolňují do kloubního prostoru. Dochází k poškození měkkých částí (vazů). Struktura chrupavky se mění, posléze dochází k tvorbě kostěných výrůstků, tzv. osteofytů.

Obecně je v počátečním stádiu kloub bez vizuálních fyzických změn, (ke zvětšení a zhrubnutí, což je na první pohled viditelné, dochází mnohem později). Pohyb je možný, s nějakým omezením v krajních polohách. V těch nemocný pociťuje prudkou bolest. Lékař je schopen citlivým pohmatem zjistit při určitém pohybu tzv. drásoty. S postupující nemocí je pohyb čím dál, tím víc omezen, bolesti i drásoty jsou silnější, kloub mění svůj tvar, velikost i osu. Artrotické potíže se zvětšují k večeru, po celodenní námaze, se změnou počasí, s neopatrným pohybem apod. U kyčelního kloubu jsou pociťovány bolesti v tříslech, směřující do stehen, u kolenního kloubu je obtížná chůze ze schodů. Pohyb je sice omezený, ale kromě kyčelního kloubu, téměř nikdy nedochází k celkové nehybnosti.

Pokud dojde k neutuchající bolesti, zarudnutí kloubu a jeho okolí, zvětšení teploty daného místa, jde určitě o zánět, který se stává častou komplikací artrózy. Většinou jde o zmnožení synoviální tekutiny.

Léčba artrózy

Terapie lze rozdělit na nefarmakologickou, farmakoterapie operační postupy. Farmakologická léčba se pak dělí na léčbu symptomatickou a strukturální. Protože o žádném léku nebylo doposud prokázáno, že by zpomaloval rentgenovou progresi artrózy, byla všechna léčiva považována za léčbu symptomatickou, tedy pouze tlumící příznaky.. Tyto symptomatické léky se pak dělí na léky s rychlým nástupem účinku (analgetika, nesteroidní antirevmatika, kortikosteroidy) a s pomalým nástupem účinku, tzv. SYSADOA (chondroitinsulfát, glukosaminsulfát, kys. hyaluronová, diacerhein).

Co mohu udělat sám?

Nejlépe je navštívit lékaře. Upřesní se diagnóza, navrhne nejvhodnější léčba. Neméně důležitá je ale i nefarmakologická léčba  artrózy. Tedy snížení nadváhy, zdravá výživa, sport: jízda na kole, plavání, procházky,  dále pak  rehabilitace k zlepšení hybnosti kloubů.

Součástí komplexní péče o klouby je i kloubní výživa,  která  hlavně v počátku nemoci artrotický proces může zpomalit . Účinné látky glukosamin sulfát v dostatečné denní dávce  a chondroitin sulfát jsou obsaženy rovněž v registrovaných léčivých přípravcích a figurují též v oficiálních doporučeních mezinárodních revmatologických společností pro léčbu osteoartrózy. Existuje celá řada klinických studií potvrzujících dobrý symptomatický (analgetický a protizánětlivý) účinek těchto dvou látek. Rovněž existují velmi slibné studie s glukosamin sulfátem a chondroitin sulfátem, které ukazují, že tyto látky jsou svým příznivým působením na metabolismus kloubní chrupavky při dlouhodobém užívání pravděpodobně schopny účinně zbrzdit další rozvoj degenerativního onemocnění. Kyselina hyaluronová je rovněž součástí kloubních chrupavek, je podstatnou složkou synoviální tekutiny kloubů, plní funkci maziva. Při osteoartróze množství kyseliny hyaluronové i její molekulová hmotnost v kloubní tekutině ubývá. Proto se podává kyselina hyaluronová injekcí přímo do kloubů, čímž se zlepšují nejen mechanické vlastnosti kloubní tekutiny, ale i metabolismus chrupavky. Nebo se přijímá formou potravinových doplňků. Po perorálním podání kyseliny hyaluronové však dochází v trávicím ústrojí k jejímu rozkladu, přičemž velikost fragmentů a kvalita jejich vstřebávání nejsou studiemi prokázány.